Nikdy jsem horory neměla v lásce, ani doma, ani v kině. Ale letos je tohle již druhý horor shlédnutý v kině a můj osobní rekord. Pokud uvažujete nad shlédnutím tohoto filmu a neviděli jste jedničku, musíte to napravit. Dvojka totiž na jedničku navazuje, rozvíjí jí, takže se to opravdu hodí. Co se mého názoru týče, druhý díl se mi líbil více. Více lekacích scén a duchové jsou strašidelnější. Mě se u některých málem zastavilo srdce. Film vás vtáhne do děje, ani nebudete vědět jak.
V prvním díle jsme se seznámili s otcem Joshem, matkou Renai, syny Daltona a Fostera a malé dcerky. Dalton v sobě objevil schopnost „cestovat“ ve spánku. Jeho duše opustí tělo a on bloumá po světě mrtvých. Jenže jednou zabloudí a neprobouzí se. Na pomoc přichází Joshova matka, která ví o co jde – Dalton tuto schopnost zdědil po Joshovi. Zavolá na pomoc Elise, která dokáže komunikovat s duchy. Joshe zhypnotizuje a probudí v něm onu schopnost a on se vydá najít Daltona. Ale musí ho přivézt zpátky dříve, než si jejich prázdných těl všimnou oni, duchové. Povedlo se jim to? O tom vám právě poví druhý díl.
První díl jde na diváky pomalu a opatrně, lekačky začínají pozvolna a stupňují se, ale dvojka je strašidelná skoro od samého začátku. Film opravdu doporučuji zkouknout, velmi se povedl, měla jsem po něm „velmi příjemné“ sny.
Napsat komentář