Chameleon – zvíře, které zaujme snad každého. Já se k němu dostala, díky brigádě v obchodě s chovatelskými potřebami a na první pohled mě dostal. Velké oči, koulící se každé na jinou stranu, jeho tlapky, na nichž jsou drápky tak dlouhé, že by mohli fungovat jako akupresura a hlavně – schopnost zapadnout do svého prostředí díky měnění barev. Když nám do krámu přivezli mládě, stal se mým svěřencem – starala se o něj se vší parádou. A tak nějak jsem si k němu vybudovala vztah. Vždy jsem se modlila, aby mi ho někdo nekoupil :D. Potom mě napadlo – proč si ho nekoupím já? Rodiče byli zprvu proti tomu – přece jen jsme v tu dobu měli dvě kočky, psa a agamu vousatou. A do toho další zvíře? Nezamlouvalo se jim to. Ale díky postupnému zpracovávání jsem dosáhla svého. Bylo mi to dovoleno.
Než jsem si chameleona přinesla domů
Prvním krokem bylo zajištění terária. Pro prvních pár měsíců jeho života jsem si pořídila menší, skleněné. Jako podestýlku jsem dala terarijní substrát. Nedoporučuje se samotný lignocel – chameleonovi se při lovení může dostat do zažívání a ucpat ho. A díky tomu by mohl zemřít. Poté jsem ostříhala naše stromky na zahradě a terárium jsem mu zadělala větvičkami, aby mohl lézt všude, kam se mu bude chtít. Dále jsem ještě musela vyřešit žárovky – potřebuje výhřevnou, ale i UVB žárovku. Ty jsem do terária přidělala tak, že jsem v horní větrací mřížce vyvrtala dva otvory, kterým sem protáhla kabel a na mřížku jsem zavěsila karabinku, na které jsem přidělala objímky s háčky.
Samotná stavba terária
Chameleon rostl jako z vody, proto byla otázka času, než se bude muset přesunout do většího terária. Stála jsem před otázkou, zda si koupit hotové, nebo si ho vyrobit sama. Ani nevím proč jsem se proto rozhodla, ale došlo na to, že jsem si ho postavila sama.
Prvním krokem byl náčrt. Terárium má 1,20m na výšku a 0,5m na šířku i hloubku. Poté jsem si musela jít nechat nařezat desky. Už zde byli problémy – slibovali, jak to druhý den bude hotové a druhý den vždy volali, že to nestíhají. Nakonec jsem si pro ně jela asi až za 4dny. Dále jsem si musela objednat děrovaný plech, který jsem použila jako větrací mřízk. Pak přišlo kompletování. Elektrickým šroubovákem jsem terárko sešroubovala dohromady.
Dále jsem koupila polystyrem a vložila ho dovnitř terária na boky a záda. Poté jsem pomocí menších odřezků, tavící pistole a montážní pěny vytvořila strukturu vnitřku. Do teď to bylo v pořádku a práce mě celkem bavila… Nicméně další krok byla velká piplačka.
Musela jsem všechny stěny popískovat. Sehnala jsem si na to lepidlo DUVILAX BD-20. Kousek po kousku jsem natírala polystyren a zasypávala pískem. Ztrácela jsem nervy, protože to na některých záhybech velmi špatně drželo. Tento kus práce mi trval nejdéle. Když jsem natřela jednu stěnu, musela jsem počkat až zaschne, abych mohla terárium otočit a dělat další. A toho bordelu okolo… Dalším krokem bylo, že jsem si zředila bezbarvý lak, který byl vhodný i pro dětské hračky a podobně, takže byl opravdu neškodný s vodou v rozstřikovači a popískované stěny jsem tím postříkala, možná že i 3x.
Jako poslední část jsem dávala skleněné dvířka. Otvírají se mi jako dveře. V tu dobu se mi to zdálo jako super řešení, nicméně chamík zjistil jak se otevírají a velmi rád se sám vydával na cestu na okno a koukal ven. Takže bych doporučila raději posuvné.
Poté došlo už k přípravám na bydlení. Musela jsem koupit výkonnější žárovky – terárium bylo o dost větší. Žárovky byly opět vedeny přes větrací mřížku. Na dno opět terarijní substrát, dále větve a nakonec jsem do terária zařadila živé květiny – ibišek a scindapsus. A terárko bylo hotové.
Hotové terárium
Napsat komentář