Rok 1848 byl přezdíván jako „jaro národů“. Víte ale, co se vlastně kde dělo a čím byl tento rok revoluční? Zopakujte si znalosti ze školních lavic.
Francie:
Ve Francii se uskutečnily 2 revoluce.
Vládne král Ludvík Filip, přezdívaný „král bankéřů“, volit mohou jen nejbohatší. Na protest proti tomu se konaly tzv. reformní bankety, tedy hostiny, kde se vyžadovala volební reforma ve prospěch chudších.
1. revoluce se uskutečnila v Paříži v únoru 1848 poté, co král Ludvík Filip zakázal jeden z banketů. Povstání Ludvíka Filipa svrhlo a on utekl do ciziny (trikolóra proti trikolóře).
Důsledky revoluce:
1) vyhlášena republika
2) sešla se prozatímní vláda (byli v ní i socialisté)
3) všeobecné volební právo
4) vznik národních dílen – zaměstnávaly a platily nezaměstnané
Po volbách vznikla nová vláda už bez socialistů a v červnu 1848 zrušila národní dílny, proto následovala povstání dělníků pod rudou vlajkou, proto červená revoluce. Povstání bylo krvavě potlačeno.
V prosinci 1848 se uskutečnily prezidentské volby – zvítězil v nich Ludvík Napoleon Bonaparte, synovec Napoleona I. Roku 1852 se pak prohlásil císařem.
Revoluce v Německu
Revoluce v Německu měla 2 hlavní cíle:
1) liberalizace poměrů v jednotlivých státech – víc svobod, popř. ústavu, kde ještě není
2) sjednocení Německa
V květnu 1848 byl svolán všeněmecký sněm do Frankfurtu nad Mohanem. Do Frankfurtu byli pozváni i čeští zástupci – František Palacký. Palacký však odpověděl odmítnutím: „Jsem Čech rodu slovanského“ (nemám co dělat v německém parlamentu).
Německý parlament do března 1849 připravil německou ústavu. Řešil tyto problémy:
1) Maloněmecká koncepce (jako dnešní SRN) nebo velkoněmecká koncepce (včetně Rakouska a Česka)
2) republika nebo císařství
3) omezené volební právo nebo všeobecné volební právo
4) spolkové země nebo centralizace
Frankfurtský parlament nabídl císařskou korunu Německa pruskému králi Fridrichu Vilémovi IV. Ten nabídku odmítl, protože nechtěl vládnout s parlamentem. Pruská vojska pak v celém Německu potlačila povstání (roku 1849) a ke sjednocení Německa nedošlo.
Revoluce v Itálii roku 1848
V lednu 1848 začalo povstání na Sicílii, přeneslo se do Neapolska a král (Bourbon) slíbil ústavu.
V březnu 1848 se uskutečnilo povstání v Lombardii a Benátsku (drženými Rakouskem). Roznětka povstání: italští vlastenci bojkotovali rakouské doutníky a vytrhávali je z pusy i rakouským vojákům, následovaly střety s nimi.
Povstání chtěl pomoci Karel Albert – sardinský král italského původu. Jenže prohrál bitvu u Custozy roku 1848 – zvítězil rakouský maršál českého původu Radecký z Radče. Nová bitva Karla Alberta a Radeckého roku 1849 dopadla stejně.
2 důsledky: Itálie nesjednocena, Rakousko dál drží severní Itálii. Karel Albert odstoupil a trůn přenechal Viktoru Emanuelovi II. (za 11 let bude italským králem)
Počátek revoluce v Rakousku
13. března 1848 povstání ve Vídni. Část politiků chtěla použít děla. Zabránil tomu Ferdinand Dobrotivý. „Do mého lidu se střílet nebude!“
Místo toho odstoupil kancléř Metternich (odjel do VB) a císař slíbil ústavu a říšský sněm (v něm by byli čeští poslanci).
Revoluce 1848 u nás
Vlastenecká reprezentace se dělila na
– liberály (byli pro mírné změny; František Palacký, František Ladislav Rieger, Karel Havlíček Borovský)
– radikály (prosazovali povstání; Josef Václav Frič, Karel Sabina)
Začátek „revoluce“: v březnu 1848 schůze ve Svatováclavských lázních. Petice císaři Františku I. žádala zrovnoprávnění češtiny s němčinou, český sněm a českou vládu, zrušení roboty a poddanství. Císař na petici odpověděl kladně.
Slovanský sněm a pražské povstání
Na jaře 1848 Palacký za Čechy odmítl jít na všeněmecký sněm do Frankfurtu. Palacký svolal slovanský sněm (slovanských národů Rakouska) na červen 1848 do Prahy.
Tam se zrodila myšlenka austroslavismu = Rakousko se stane federací, kde Slované budou mít převahu. Slovanský sněm (na Žofíně) myšlenku austroslavismu přijal.
Slovanský sněm byl přerušen pražským povstáním = svatodušní bouře.
12. června 1848 se při návratu ze mše na Václavském námětsí srazil dav s Windischgrätzovými vojáky – začalo pětidenní povstání, ale bylo nakonec potlačeno. Při povstání omylem zastřelena i Windischgrätzovažena (v okně paláce). Byl přerušen Slovanský sněm, nikdy se nesešel český sněm.
Zrušení roboty a poddanství bylo navrženo na říšském sněmu ve Vídni Hansem Kudlichem v červenci a odsouhlaseno v září 1848.
Závěr revoluce v letech 1848 – 49
Povstání v říjnu 1848 ve Vídni mělo zabránit poslat císařské vojáky proti uherské revoluci. Během povstání Vídeňáci pověsili ministra války na lucernu.
Z Vídně utekl císařský dvůr do Olomouce do arcibiskupského paláce, v prosinci 1848 zde abdikoval Ferdinand Dobrotivý a císařem se stal jeho synovec František Josef I., tehdy 18 letý. Poslanci říšského sněmu utekli domů. Říšský sněm byl znova svolán do Kroměříže. Říšský sněm zde vypracoval ústavu, ale byl 7. března 1849 rozehnán. Ústava, která platila 1849 – 51 byla nadiktovaná shora
Napsat komentář