Mládí Napoleona Bonaparta
Napoleon byl narozen na Korsice, byl synem malého korsického šlechtice, oba rodiče byli původně proti okupaci Korsiky Francie.
Napoleon měl 7 sourozenců. Studoval vojenskou školu ve Francii a za spolužáky měl francouzské aristokraty. Napoleon se přidal k VFR na Korsice a pak ve Francii.
Generálem se stal roku 1793 při obléhání Toulonu, kterému Angličané poskytovali námořní ochranu. Jako kapitán dělostřelectva vymyslel plán, jak anglické lodě vyhnat, a provedl h
Po pádu jakobínů byl neprávem obviněn ze spoluodpovědnosti.
V letech 1794-5 marně čekal v Paříži na příležitost. Ta se mu vyskytla v roce 1795 při aristokratickém povstání, jménem Direktoria potlačil povstání (povstalci měli početní převahu) pomocí děl.
V roce 1795 se Napoleon seznámil a oženil s Josefínou Beuharnais, o 6 let starší dámou z Martiniku, která už měla dvě děti.
První tažení generála Bonaparta
Napoleon byl s armádou poslán od Itálie bojovat s Rakušany – tažení v letech 1796-7.
Získal si autoritu a porážel Rakušany. Vybudoval zde pro Francii „sesterské republiky“: Cisalpinskou a Ligurskou. Napoleon donutil Rakousko k míru roku 1797 a pod jeho vlivem zůstal sever Itálie.
2. tažení Napoleona Bonaparta do Egypta (Egypt turecký, ale vliv VB) – 1798 – 99.
Napoleon porazil tureckou armádu a dobyl Egypt, ale jeho loďstvo bylo poraženo u Abú Kúru roku 1798 admirálem Nelsonem (VB) – Bonaparte má málo lodí.
Napoleon s armádou postupoval přes Sýrii a Palestinu, ale zastavila ho nedobytná pevnost Akko – nucen vrátit se do Egypta.
Napoleon vzal s sebou vědce (historiky, zeměpisce, geografy) – začátek nové vědy egyptologie. Podle nálezu Rosetské desky vyluštil Champollion.
Napoleon se vrátil do Francie téměř sám roku 1799.
Napoleonova vláda
konzulát 1799 – 1804
Napoleon provedl státní převrat, svrhl Direktorium 9. 11.1799 a do čela Francie se postavil spolu se dvěma dalšími konzuly republiky.
On sám byl první konzul. Změna vlády schválena lidem (plebiscit – referendum).
Napoleon měl velké pravomoci a dokázal je využít:
1) nová ústava (ponechala volební právo a rovnost před zákonem)
2) smír s katolickou církví a svoboda vyznání
3) roku 1802 mír s Británií
4) Code civil – Občanský zákoník z roku 1804
5) založení Francouzské národní banky
V roce 1800 porazil Rakousko u Marenga. Rakousko muselo nechat Francii vliv v severní Itálii (sesterské republiky).
2. prosince 1804 se Napoleon korunoval za účasti papeže císařem Francouzů. Josefína císařovnou. Za znak císařství vybral orla, ale za osobní znak včelu.
V roce 1805 (znova válka s Británií). Admirál Nelson zničil u Trafalgaru francouzské loďstvo. Napoleon se tak nemohl vylodit v Británii. Nelson v bitvě padl.
Formuje se protinapoleonská koalice: Rusko, Rakousko, Británie poskytující finance.
Napoleon na vrcholu moci
Roku 1805 – Napoleonovo tažení proti rusko – rakouské koalici: pokračovalo přes Vídeň do Brna a ke Slavkovu.
Zde „bitva tří císařů“ 2. prosince roku 1805.
Napoleon (Francie)
car Alexandr (Rusko)
František I. (Rakousko)
Napoleon zvítězil – donutil Rakousko k míru.
Důsledky Slavkova:
1) Už v roce 1804 zanikla Svatá říše římského národa německého = se císař František prohlásil rakouským císařem Františkem.
2) Prusko vyprovokovalo válku s Francií – poraženo roku 1806 u Jeny.
3) Z pruského náboru Polska vzniklo „mini Polsko“ = Velkovéd.
4) Z německých států „pod ochranou“ Francie vznikl Rýnský spolek.
5) Napoleonem vyhlášená kontinentální blokáda = Napoleon zakázal v Evropě dovoz anglického zboží (Rusko – tehdy spojenec Napoleona – souhlas s blokádou).
První porážky Napoleona
Portugalsko nedodržovalo kontinentální blokádu = francouzská vojska jdou přes Španělsko (souhlas španělského krále) do Portugalska (úspěch). Ve Španělsku spor v rodě Bourbonů mezi otcem – králem a synem. Napoleon zasáhl a oba se zřekli trůnu v jeho prospěch = španělským králem Napoleonův bratr Josef Bonaparte = Španělé se vzbouřili a vedou partyzánskou válku s Francouzi = 1. Napoleonův neúspěch.
Roku 1809 Rakousko vyhlašuje Napoleonovi válku.
Rakousko prohrálo bitvu u Wagramu. František I. donucen ke spojenectví s Francií. Napoleon se rozvedl s Josefínou (nemohla mít už děti) a vzal si rakouskou princeznu Marii Louisu (syn Napoleona František – narozen 1811).
Důvody Napoleonova tažení do Rusku roku 1812
- Rusko chce zrušit velkovévodství Varšavské.
- Rusko přestalo dodržovat kontinentální blokádu.
Tažení do Ruska roku 1812 ruský generál Kutuzov před Napoleonem ustupoval (žádné bitvy). Bitva až před Moskvou u Borodina (= na ztráty nerozhodná). Napoleon vstoupil do Moskvy, tu ale ruští špehové zapálili. Napoleon je nucen se vracet stejnou cestou. Pohroma – hlad a mráz! Ztratil armádu.
Ústup od moci
Z Ruska se vrátila pouze 1/10 vojáků – pohroma pro Francii. Proti Napoleonovi koalice: Rusko, Prusko a Rakousko – rozhodující bitva byla u Lipska roku 1813, přezdívaná bitva národů, zvítězila koalice Rusko-Prusko-Rakouská.
Paříž se vzdala – Napoleon donucen se zříci trůnu.
Napoleon vyhoštěn na italský ostrov Elbu. Do Francie se vrátil Ludvík XVIII. (z rodu Bourbonů).
V březnu 1815 se Napoleon vrátil z Elby. Vojáci a vesničané se k němu přidávali – Ludvík XVIII. utekl. Vládl jen 100 dní – nucen k nové válce. V červnu roku 1815 bojoval s VB a Pruskem u Waterloo. Byl poražen a odvezen na ostrov Svatá Helena, kde po 6 letech zemřel.
Napsat komentář