Čtvrtý ročník na střední škole se nenese pouze v duchu maturity, ale i v o mnoho více radostnější událostí, a tou je maturitní ples. Na naší škole to bylo rozděleno, že v 1. termín měly maturitní ples první dvě třídy a ve druhém termínu 3 zbývající ročníky.
Naše třída si pravidelně spořila 50Kč měsíčně už od prváku, takže se nám nastřádala celkem pěkná suma. Mysleli jsme si, jak nám to krásně vyjde, ale ouvej. Peníze mizeli jako na běžícím pásu. Ale teď podrobně k samotným přípravám.
První nápady se objevili už na začátku školního roku. To jim ale nikdo nevěnoval moc pozornosti, protože jsme si mysleli, že času je dost. Přesto jsme učinili první krok – určili jsme si zástupce našeho maturitního ročníku, který chodil na schůze. První informací bylo datum – ples se bude konat 16. března. O to víc se nám ulevilo, protože jsme měli s dalšími dvěma třídami na škole ještě 2 měsíce příprav k dobru. Ale čas běžel jako voda a najednou tu byl prosinec. Nyní si pár lidí od nás uvědomovalo, že nám zbývají 3 měsíce na přípravu. Dalším bodem byl fotograf a kameraman. Docela mě překvapilo, jak jsme se v tomto ohledu všechny 3 třídy shodli. Tím jsme udělali tečku a pokračovali jsme až po vánočních prázdninách. A tehdy přišel kámen úrazu. A tím byl výzdoba kulturního domu. Třída se rozdělila na dva tábory. Jeden byl pro výzdobu v růžovém odstínu, druhý, ve kterém jsem byla já, pro výzdobu ve stylu Hollywood. Hádky trvali několik dní. Naštěstí se k našemu táboru přidaly zbylé dvě třídy a tím byl první tábor přehlasován. Dalším úkolem bylo sehnat osvětlení, kapelu, sponzory a různé zkrášlovací doplňky. A samozřejmě choreograf na nástup.
Aby se neřeklo, že jsem pro maturitní ples nic neudělala, sedla jsem se spolužačkou do auta a strávila odpoledne v Ikee, kde se vybírali skleničky a další různé doplňky a ozdoby na stoly. Poté jsme nakoupily zlatou fixku, papírové motýli a vteřinové lepidlo a skleničky ozdobily. Poté jsem skleničky spolu s prvními dárky do tomboly odvezla do školy.
Během pár dní nám přišly šerpy. Ovšem více jak polovině třídě se nezamlouvalo, že na nich nejsou žádné ozdoby. Takže se objednaly a hned jak přišly, přinesly se šerpy a ozdoby do školy a celá třída se do spojování zapojila a všichni byli spojeni.
Dalším bodem na programu byla hudba na šerpování a mincování. Je jasné že každý člověk má jiný vkus, takže to byl docela oříšek. Nikdo se nechtěl podřídit a každý si prosazoval svoje. Na konec se prostě udělalo CD a oznámilo se to jako hotová věc.
Přesto všechno se nám zdálo, že nic nemáme žařízeného ani nacvičeného, den D se neúprostně blížil. Den před plesem se konala generální zkouška v kulturním domě. Vyzkoušeli jsme si nástup, prošli jsme si program kousek po kousku a poté nás pustili domu, aby jsme se psychicky připravili na náš velký den.
Napsat komentář